Někteří možná ještě pamatujeme časy, kdy byl tento svátek oslavován velikým procesím a veškerou pompou a slávou i se střílením z hmoždířů.

Otázkou je, zda to bylo přiměřené místu eucharistie v náboženském životě, zda to nebyl spíš výraz lidské touze po okázalosti a pompě.

Jan 3,16-18

K Nejsvětější Trojici se obracíme každou neděli a každý den, ale dnes oslavujeme výslovně skutečnost, že Bůh je ve třech osobách, a přesto to nejsou tři Bohové, nýbrž jeden.

Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Věčný, podstatně transcendentní Bůh se osobně angažoval pro nepatrný svět a pro nepatrného člověka. To je náboženská, křesťanská víra. To je naděje nás, lidí věřících. (Benedikt Schwank, Das Johannesevangelium I, p. 148)