Nanebevzetí Panny Marie 15.8.2028 (slaveno 16.8.)
Kde se vzala tato církevní nauka? Vývoj nauky byl postupný
Písmo o nanebevzetí neříká nic, vůbec se o této skutečnosti nezmiňuje. Zřejmě ji považuje za nedůležitou. Písmo, tedy NZ, považuje podrobnosti o životě PM za nedůležité.
Teprve od 4. století se objevuje v nauce otců.
Jaká je současná dogmatická nauka o Nanebevzetí Panny Marie?
Dogma o nanebevzetí Panny Marie říká, že neposkvrněná a vždy panenská Matka Boží byla po skončení svého pozemského života vzata do nebeské slávy s tělem i duší. Toto učení vyhlásil papež Pius XII. dne 1. listopadu 1950.
V dogmatickém vyjádření se říká, že Panna Maria obdržela hned po odchodu z tohoto světa celou slávu, protože byla vzata do nebe s tělem i duší Tímto byla potvrzena staletá víra křesťanů. A skutečně Nanebevzetí Panny Marie slavíme již více než 16 století.
Tuto víru v nanebevzetí Panny Marie s duší i tělem povýšil papež Pius XII. 1.11.1950 na dogma (pravdu víry). V jeho konstituci se mj. praví: „Je Bohem zjevenou pravdou víry, že neposkvrněná, vždy panenská matka Boží Maria byla po skončení svého pozemského života vzata s tělem i duší do nebeské slávy.“
Dogma o Nanebevzetí Panny Marie pak potvrdil v roce 1964 Druhý vatikánský koncil ve své dogmatické konstituci Lumen gentium, kde se píše: „Když konečně neposkvrněná Panna, která byla uchráněna od jakékoli poskvrny dědičné viny, dokončila svůj pozemský život, byla s tělem i duší vzata do nebeské slávy a vyvýšena Pánem jako královna všeho tvorstva, aby se dokonaleji připodobnila svému synu, Pánu pánů a vítězi nad hříchem a smrtí.“ (LG 59)
To potvrzuje i Katechismus čl. 974, rok 1997)
Současná nauka církve
Je několik svátků Panny Marie. Tento se jeví jako jeden z největších a nejaktuálnějších. Připomíná PM jako tu, která ne jenom byla matkou Božího Syna a sdílela s ním jeho osudy a jeho přirozenost v tomto světě, nýbrž s ním sdílí i jeho oslavení v nebeském království. On se stal člověkem a přijal lidskou přirozenost a vládne celému světu, a ona má účast na jeho lidské přirozenosti, a proto byla též vzata do nebe.
Tato skutečnost je podstatným příspěvkem k rozpravám o postavení ženy, která se vede v církvi. Církev měla doposud převážně mužský charakter, neboť určujícími postavami v ní byli převážně muži. Tak to bylo nejen v církvi, nýbrž i ve společnosti vůbec. Ženy však získávají nové postavení a církev se tomuto procesu nemůže vyhnout. To lze pozorovat v dokumentech papežů v posledních letech.
Církev si je vědoma těchto změněných poměrů a pomalu pracuje na rovnoprávném postavení žen v církvi. Dnešní svátek je radostnou oslavou Panny Marie a také vyjádřením radosti, že se poměry v církvi mění a že v ní ženy pomalu a postupně získávají postavení, které jim po právu náleží. Někteří z nás se toho asi už v plnosti nedožijí, ale jiní možná ano. To bude důvod k uspořádání velké oslavy, jak bychom my řekli velkého církevního mejdanu.