8.6.2025, neděle, Seslání sv. Ducha
Slavíme slavnost seslání Božího Ducha apoštolům a všem lidem, kterou vrcholí velikonoční doba. Sesláním svého Ducha Bůh dovršil dílo našeho vykoupení z moci sil zla. Není to dílo jenom individuální, pro jednotlivé lidi, nýbrž je to dílo, které vytváří církev, jednotlivá církevní společenství i církev jako celek.
Jaká je naše zkušenost s Božím Duchem, s jeho sesláním? Bůh je duch, Boha nikdy nikdo neviděl. Ve Starém zákoně najdeme na mnoha místech, že spatřit Boha znamenalo smrt člověka. Ovšem Boží Syn se stal člověkem a bylo ho možno vidět a slyšet a dotýkat se ho. Žil s lidmi v reálném světě. Až do svého Nanebevstoupení, kdy našim lidským smyslům opět zmizel.
Pokud jde o Boha Otce a o Božího Ducha, tak si vůbec nedokážeme představit, že by mohli být přístupní lidským smyslům, a to přesto, že Boží Duch nám byl poslán, aby byl Bůh s námi. Ani stopy jeho činnosti v našem světě s jistotou nepoznáváme. Můžeme Boha prosit za to či ono a doufat, že nám to Bůh dá, ale i kdyby se stalo to, co si přejeme, nikdy nebudeme mít jistotu, že to byl zásah Boží.
Ale zkusme obrátit svůj zrak a podívat se do minulosti vlastního života. Možná v ní můžeme vystopovat působení Boha, tedy Božího Ducha, ať to bylo na základě našich modliteb nebo ne.
Když se podívám zpětně na svůj život, vidím v něm momenty, v nichž se projevila síla člověka a snad tedy síla Boží, tedy síla Otce a Syna a svatého Ducha. Snad mohu věřit, že se v nich projevila Boží blízkost a Boží provázení, jinak nazývané Boží milost. Boží milost není nic jiného.
To je moje zkušenost s Božím Duchem, mohu o ní vydat snad srozumitelné svědectví.
Možná máme všichni podobný zážitek z minulosti, o kterém jsme si možná až potom uvědomili, že to, co jsme prožili, byl zásah Boží. Těžko se o tom mluví, protože to patří k tomu nejniternějšímu, co člověk může prožít. Zároveň jde o prožitky, které utvářejí celý lidský život.
V Božím působení směrem k tvorstvu, ke stvoření, se projevuje Bůh jako jeden, nelze tedy rozlišovat jednotlivé osoby Trojice. Je to jeden Bůh se svým milosrdenstvím, odpuštěním, láskou. Zrovna tak když se modlíme k Bohu, nemodlíme se k jednotlivé osobě Trojice, nýbrž prostě k Bohu. Když prosíme o sílu Boží, nemá to být síla Otce nebo Syna nebo Ducha, nýbrž prostě Boha.
Když nám Bůh dává svého Ducha, dává nám sebe.
