Texty k zamyšlení 

Tady najdete nejen nedělní promluvy, ale i další zamyšlení a inspiraci pro váš život.

Zamyšlení k mešním textům z 20. 10. 2020

1.čtení – Ef 2,12-22

Bratři! Kdysi jste žili bez Krista, nepatřili jste k izraelskému národnímu společenství, neměli jste účast v úmluvách, (které s sebou nesly) zaslíbení, byli jste bez naděje, a žili jste bez Boha na světě. Nyní však, protože jste spojeni s Kristem Ježíšem, vy, kteří jste kdysi byli vzdálení, stali jste se blízkými Kristovou krví. Jen on je náš pokoj: obě dvě části (židy i pohany) spojil vjedno a zboural přehradu, která je dělila, když na svém těle zrušil (příčinu) nepřátelství, která (záležela) v Zákoně s jeho příkazy a ustanoveními. Tak vytvořil ve své osobě z těchto dvou (částí) jediného nového člověka, a tím zjednal pokoj a křížem usmířil obě (strany) s Bohem v jednom těle, aby tak sám na sobě udělal konec onomu nepřátelství.

Zamyšlení k mešním textům z 19. 10. 2020

1. čtení – Ef 2,1-10

Bratři! Byli jste mrtví pro své poklesky a hříchy, v nichž jste kdysi žili podle světského smýšlení, pod vlivem ducha, který vládne a svou moc vykonává v ovzduší, a teď působí v lidech, kteří se (Bohu) vzpírají. K nim jsme kdysi (náleželi) i my všichni, protože jsme žili tak, jak si to žádalo tělo. Dělali jsme, co se tělu zachtělo a co mu napadlo. A tak jsme už svou přirozeností propadli Božímu hněvu jako ostatní. Ale nekonečně milosrdný Bůh nás miloval svou velikou láskou, a když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem. Milostí jste spaseni! Když vzkřísil Krista Ježíše, vzkřísil zároveň s ním i nás, a když vykázal jemu místo v nebi, vykázal je zároveň i nám, protože jsme s ním spojeni. Tím chtěl v budoucím čase ukázat nesmírné bohatství své milostivé dobroty vůči nám, a to pro Krista Ježíše. Milostí jste tedy spaseni skrze víru. Není to vaší zásluhou, je to dar Boží! (Dostáváte ho) ne pro skutky, aby se nikdo nemohl chlubit. Jsme přece jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům. Bůh je předem připravil, abychom je pak uskutečňovali ve svém životě.

Homilie z neděle 18.10.2020

29. neděle v mezidobí, cyklus A

Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.

Mt 22,15-21

Farizeové odešli od Ježíše a uradili se, jak by ho chytili za slovo. Poslali k němu své učedníky zároveň s herodovci, aby mu řekli: „Mistře, víme, že jsi pravdomluvný a že učíš cestě k Bohu podle pravdy. Nedbáš lidských ohledů, nehledíš totiž na to, čím kdo je. Pověz nám tedy: Co myslíš, je dovoleno platit daň císaři, nebo ne?“ Ježíš prohlédl jejich zlý úmysl a odpověděl: „Co mě pokoušíte, pokrytci? Ukažte mi peníz, kterým se platí daň!“ Podali mu denár. Zeptal se jich: „Čí je to obraz a nápis?“ Odpověděli: „Císařův.“ Tu jim řekl: „Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“

Homilie z neděle 11.10.2020

Mnoho je totiž povolaných, ale málo vyvolených.

Mt 22,1-14

Tento text obsahuje dvě podobenství. První mluví o pevné vůli svatební hostinu uspořádat, nabídnout spásu všem, přesto že první pozvaní ji odmítli.

Druhé podobenství se týká svatebního šatu. Pozvání je tak vzácné, že je třeba kvůli němu změnit všechno, nejen šaty, ale celý svůj život. A končí zvláštní větou: Mnoho je totiž povolaných, ale málo vyvolených.

Homilie z neděle 4.10.2020

Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce.

Mt 21,33-43

Ježíš vytýká velekněžím a starším lidu, že jsou jak vinaři, kteří užívají vinici pro svůj prospěch a nepřinášejí jejímu majiteli řádný výtěžek. Sice věří v Boha, ale nejednají podle toho, jejich skutky tomu neodpovídají. Za to budou ztrestáni a na jejich místo budou povoláni jiní, tedy pohané.

Jde tedy o víru a o skutky, které jsou podmínkou spásy nebo které plynou z toho, že jsme Bohem spaseni. Jde o víru a o zásluhy, které by člověk mohl získat svými dobrými skutky.

Homilie z neděle 27.9.2020

Tato mše má mimořádný charakter – kvůli mým narozeninám se koná v neobvyklém čase. Ale ve skutečnosti její důvod je božský, ne lidský. Scházíme se, abychom slavili eucharistii, radovali se z Boží lásky a slávy a z Kristova vzkříšení a z naší spásy.

Mt 21,28-32

Ježíšova řeč se jakoby dělí na dvě části, které spolu zdánlivě nesouvisí, ale ve skutečnosti mluví o tomtéž.

Homilie z neděle 20.9.2020

Dnešní úryvek z Mt mluví o podivném smýšlení lidí, kteří si myslí, že mají vůči Bohu nárok na odměnu, kterou musejí dostat. Ale takový nárok neexistuje. Bů nám dává víc než si dovedeme představit.

Mt 20,1-16a

Evangelium popisuje situaci, která je tak říkajíc k naštvání. Čtenář se obvykle ztotožňuje s tím, kdo pracoval od rána celý den, a připadá mu nespravedlivé, že nakonec dostane stejnou odměnu jako ten, kdo pracoval pouhou hodinu, i když je to odměna předem domluvená. Kdyby se to dělo dnes, okamžitě by odborová organizace protestovala, protože by to byla evidentní nespravedlnost.

Homilie z neděle 13.9.2020

Písmo nám i celé církvi klade otázku, kolikrát máme odpustit člověku, který se nějak provinil. Není to snadná otázka, mnozí jsou přesvědčeni, že některé přestupky by církev odpouštět neměla. Ale proti tomu stojí Boží milosrdenství. Každopádně teď se na ně spolehněme, …

Mt 18,21-35

Kolikrát máme odpustit člověku, který se provinil? Kolikrát nám odpouští Bůh? Kde jsou hranice lásky k bližnímu? Ježíš říká, že hranice stavět nelze, odpouštět je třeba stále znova, protože takto nám odpouští Bůh.

Věříme v dobrého Boha, věříme, že Bůh je dobrý, odpouštějící, milosrdný, nikoho nezatracuje, všechny zve k sobě, nikoho nevylučuje.

Homilie z neděle 6.9.2020

Stojíme na posvátné půdě církve. Ale zároveň nám Písmo dává i praktické pokyny, jak máme jednat v konkrétních situacích. Podívejme se na svůj vlastní život, na jednotlivé situace svého života, a prosme Boha o odpuštění toho, čím jsme se provinili.

Mt 18,15-20

Mt dává praktické pokyny, jak se mají členové obce chovat.

Homilie z neděle 9.8.2020

Mt 14,22-33

Událost s Ježíšem a Petrem, kteří jdou po vodě, o které mluví evangelium, je zvláštní. Co nám říká?

Spolehni se na Ježíše a on tě v tvé tísni vysvobodí. Když na něj budeš spoléhat, on tě zachrání před zkázou. Ale co to znamená?

Homilie z neděle 2.8.2020

Mt 14,10-23

„Když Ježíš uslyšel o smrti Jana Křtitele, odebral se lodí na opuštěné místo, aby byl sám.“

Dnešní úryvek se dělí na dvě části jasně oddělené. 

První se týká Jana Křtitele a Ježíšova vnitřního života. Je těžké ony dvě části srovnávat. První je podstatná pro pochopení Ježíše jako osoby. Vlastně by bylo namístě po této části skončit.

Homilie z neděle 26.7.2020

Podobenství o nebeském království

Mt 13,44-46

Kapitola obsahuje celou řadu podobenství o Božím království. Nelze je totiž definovat či popsat jen jedním. Lze je přiblížit obrazy, které vyjadřují nějaký jeho aspekt, ale přesto zůstává nepoznáno, zůstává tajemstvím.

Dnes jsme slyšeli dvě z těchto podobenství o pokladu a perle.

Homilie z neděle 19.7.2020

Pšenice a plevel rostou na poli spolu. Můžeme to považovat za chybu, ale můžeme si také říci: Naštěstí. Co by se s námi stalo, kdyby se hospodář rozhodl všechno zlo vykořenit? Děkujme Bohu, dobrému hospodáři, a prosme ho, aby nám naše zlé skutky odpustil.

Mt 13,24-30

Pšenice a plevel

Toto podobenství nám staví před oči dobrou pšenici a zlý plevel. Zřejmě se jedná o jílek mámivý, který zpočátku vypadá velmi podobně jako pšenice, ale když je zralý, tak se dá dobře rozlišit. To že má kořeny propletené s pšenicí radí nechat je růst dohromady. Na druhou stranu zralé zrno tohoto plevele a zejména námel může zničit pšeničnou mouku.

Homilie z neděle 5.7.2020 - slavnost sv. Cyrila a Metoděje

Když bratři Cyril a Metoděj se v 9. století chopili úkolu hlásat křesťanství ve Velkomoravské říši, nebyli jen nositeli náboženství, nýbrž byli i nositeli kultury a vzdělanosti. Aby se v nějakém jazyce dalo hlásat evangelium, je více méně potřeba, aby tento jazyk měl i písemnou podobu. A Cyril a Metoděj stáli u zrodu písma, které se částečně uchovalo dodnes.

Lk 10,1-9

Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. To je žeň světa, žeň lidstva, žeň lidí. Všem by bylo třeba hlásat, že se přiblížilo Boží království, aby zanechali svých pošetilých hádek a sporů nebo honby za ziskem. Prosme tedy pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.

11.6.2020, čtvrtek, Těla a Krve Páně

Někteří možná ještě pamatujeme časy, kdy byl tento svátek oslavován velikým procesím a veškerou pompou a slávou i se střílením z hmoždířů.

Otázkou je, zda to bylo přiměřené místu eucharistie v náboženském životě, zda to nebyl spíš výraz lidské touze po okázalosti a pompě.

7.6.2020, neděle, Nejsvětější Trojice

Jan 3,16-18

K Nejsvětější Trojici se obracíme každou neděli a každý den, ale dnes oslavujeme výslovně skutečnost, že Bůh je ve třech osobách, a přesto to nejsou tři Bohové, nýbrž jeden.

Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Věčný, podstatně transcendentní Bůh se osobně angažoval pro nepatrný svět a pro nepatrného člověka. To je náboženská, křesťanská víra. To je naděje nás, lidí věřících. (Benedikt Schwank, Das Johannesevangelium I, p. 148)

Homilie z neděle 12.7.2020

Mt 13,1-9

Evangelium nemluví o obilí, ale o rozsévání Božího slova. Jak to, že někdy roste a přináší úrodu, a jindy ne? Čím to, že jsou lidé věřící a lidé nevěřící, když Boží slovo, které se jim hlásá, je stejné? Slovo, semeno, které se rozsévá, je přece stejné. Ale záleží na půdě, do které se zasévá, a o to tu jde.

Máme být dobrou půdou, ve které semeno, zaseté rozsévačem, roste a přinese bohatý užitek.

Někomu se to daří, někomu možná ne. Proč?

Zamyšlení na sobotu 30. 5. 2020 – 7. týden velikonoční

Sk 28,16-20.30-31

Když jsme dorazili do Říma, dostal Pavel dovolení, že může bydlet sám s vojákem, který ho hlídal. Za tři dni potom svolal si tamější židovské přední muže. Když se sešli, řekl jim: „Bratři, já jsem neudělal nic proti (izraelskému) lidu ani proti zvykům přijatým od předků. Přesto však jsem byl z Jeruzaléma v poutech vydán do moci Římanům. Ti mě po výslechu chtěli propustit, protože jsem se nedopustil žádného provinění, za které bych zasluhoval smrt. Když se však židé proti tomu stavěli, byl jsem nucen odvolat se k císaři, ale ne proto, že bych chtěl na svůj národ něco žalovat. Kvůli tomu jsem si přál, abych vás mohl uvidět a promluvit s vámi. Vždyť pro naději Izraele (v Mesiáše) nosím tenhle řetěz.“ Celá dvě léta zůstal pak ve svém najatém bytě a přijímal všechny, kdo k němu přicházeli. Zcela otevřeně a bez překážek hlásal Boží království a učil o Pánu Ježíši Kristu.

Zamyšlení na pátek 29. 5. 2020 – 7. týden velikonoční

Sk 25,13b-21

Král Agrippa a Bereniké zavítali do Césareje; přišli pozdravit Festa a zdrželi se tam více dní. Festus přitom předložil králi Pavlův případ: „Je tady ve vazbě ještě z Felixovy doby jeden vězeň. Když jsem byl v Jeruzalémě, velekněží a židovští starší podali na něho žalobu a žádali, aby byl odsouzen. Odpověděl jsem jim, že Římané nemají ve zvyku, aby vydali nějakého člověka dříve, než by obžalovaný měl svoje žalobce před sebou a než by se mu dostalo příležitosti hájit se proti obvinění. Když sem tedy přišli, hned druhý den jsem bez odkladu zasedl k soudu a nařídil toho muže předvést. Žalobci se sice postavili proti němu, ale nekladli mu za vinu žádnou ze špatností, které jsem předpokládal. Měli proti němu jen nějaké sporné otázky o jejich náboženství a o nějakém mrtvém Ježíšovi, o kterém však Pavel tvrdil, že žije. Já jsem byl na rozpacích, co s těmi spornými otázkami. Proto jsem se ho zeptal, zdali by nechtěl jít do Jeruzaléma a tam se dát soudit v tomto sporu. Ale Pavel podal odvolání, aby byl ponechán ve vazbě, dokud by o něm nerozhodl císař. Proto jsem nařídil, aby zůstal ve vězení, až ho budu moci poslat k císaři.“

Zamyšlení na čtvrtek 28. 5. 2020 – 7. týden velikonoční

Sk 22,30; 23,6-11

Velitel (posádky v Jeruzalémě) chtěl vědět najisto, z čeho židé Pavla obviňují. Dal ho tedy na druhý den vyvést z vězení a přikázal, aby se shromáždili velekněží a celá velerada. Pak dal Pavla dovést dolů a postavit před ně. Pavel věděl, že jedna část patří ke straně saducejské a druhá k farizejské. Proto zvolal k veleradě: „Bratři, já jsem farizeus, syn farizeů! Stojím před soudem kvůli naději ve vzkříšení mrtvých!“ Jak to řekl, farizeové a saduceové se začali mezi sebou přít, a shromáždění se rozštěpilo. Saduceové totiž říkají, že není vzkříšení, ani andělé, ani duchové, kdežto farizeové to všechno vyznávají.

Zamyšlení na středu 27. 5. 2020 – středa 7. týdne velikonočního

Sk 20,28-38

Pavel řekl starším církevní obce v Efesu: „Dbejte na sebe i na celé stádce, v kterém vás Duch svatý ustanovil za představené, abyste spravovali Boží církev, kterou si (Kristus) získal vlastní krví. Já vím, že po mém odchodu vniknou mezi vás draví vlci a že stádce šetřit nebudou. Ano, z vašeho vlastního středu povstanou lidé, kteří se budou snažit převrácenými řečmi strhnout za sebou učedníky. Proto buďte bdělí a pamatujte na to, jak jsem já po tři léta ve dne v noci neustále se slzami každého zvlášť napomínal. A nyní vás tedy odporoučím Bohu a slovu jeho milosti, které má moc vzdělávat a zjednat dědictví (ve společenství) všech posvěcených. Stříbro, zlato ani šaty jsem od nikoho nežádal. Víte sami, že tyhle moje ruce vydělávaly na všechno, co jsem potřeboval já i moji společníci. Ve všem jsem vám dal příklad, jak se takto vlastní prací máme ujímat potřebných a pamatovat tím na slova Pána Ježíše, protože on řekl: Blaženější je dávat než dostávat.“ A po těch slovech poklekl a s nimi se všemi se pomodlil. Všichni se dali do hlasitého pláče, objímali Pavla a líbali ho. Nejvíce je zabolelo to slovo, že jeho tvář už více nespatří. Potom ho vyprovodili k lodi.

Zamyšlení na úterý 26. 5. 2020 – 7. týden velikonoční

Památka sv. Filipa Neriho

Sk 20,17-27

Pavel poslal z Miléta do Efezu a povolal k sobě starší z církevní obce. Když k němu přišli, řekl jim: „Vy víte, jak jsem si u vás počínal od prvního dne, kdy jsem vstoupil do Asie, i po celý ostatní čas. Sloužil jsem Pánu se vší pokorou, se slzami a ve zkouškách, které mě potkaly pro úklady židů. Neopomenul jsem nic z toho, co by vám bylo k užitku, ale hlásal jsem vám to a učil vás tomu veřejně i po domech. Vážně jsem kladl na srdce židům i pohanům, aby se obrátili k Bohu s vírou v našeho Pána Ježíše. A nyní mě to uvnitř všechno nutí k tomu, abych šel do Jeruzaléma. Co mě tam potká, nevím. Jen od města k městu mi Duch svatý dosvědčuje a říká, že

Zamyšlení na pondělí 25. 5. 2020 – 7. týden velikonoční

 

Zj 12,1.3a.7-12a.17

A ukázalo se veliké znamení v nebi: žena oděná sluncem, pod jejíma nohama měsíc a na její hlavě koruna z dvanácti hvězd. 2Byla těhotná a křičela, když v bolestech a mukách pracovala ku porodu. 3A ukázalo se jiné znamení v nebi: hle, veliký rudý drak, mající sedm hlav a deset rohů, a na těch hlavách sedm diadémů. 4Jeho ocas vlekl třetinu nebeských hvězd; i svrhl je na zem. A drak stál před ženou, která měla porodit, aby její dítě sežral, jakmile porodí. 5A porodila syna-- muže, který má

24.5.2020, neděle – 7. velikonoční

1. čtení – Sk 1,6-14

Tu se ho ptali ti, kteří s ním byli: „Obnovíš teď, Pane, v Izraeli království?“ On jim však řekl: „To není vaše věc, abyste věděli čas a okolnosti, jak je Otec z vlastní moci ustanovil. Ale až na vás sestoupí Duch svatý, dostanete moc a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku a Samařsku, ano až na konec země.“

Když to pověděl, byl před jejich zraky vyzdvižen a oblak jim ho vzal z očí. Hleděli upřeně k nebi za ním, jak odchází, a najednou vedle nich stáli dva muži v bělostných šatech a řekli: „Lidé z Galileje, proč tak stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl vzat od vás do nebe, přijde zase právě tak, jak jste ho viděli, že odchází do nebe.“

Zamyšlení na pátek 22. 5. 2020 – 6. týden velikonoční

Sk 18,9-18

Když byl Pavel v Korintě, řekl mu Pán v noci ve vidění: „Neboj se! Jen mluv a nemlč, protože já jsem s tebou a nikdo už ti napříště nebude moci ubližovat. Mám totiž v tomto městě mnoho svých lidí.“ Usadil se tam proto na rok a šest měsíců a učil u nich Božímu slovu. Když byl Gallio místodržitelem v Achaji, povstali židé jako jeden muž proti Pavlovi, přivedli ho před soudcovský stolec a žalovali: „Tenhle člověk přemlouvá lidi k bohopoctě, která se příčí zákonu!“

Zamyšlení na čtvrtek 21. 5. 2020 - Nanebevstoupení Páně

Mt 28,16-20

Jedenáct učedníků odešlo do Galileje na horu, kam jim Ježíš určil. Uviděli ho a klaněli se mu, někteří však měli pochybnosti. Ježíš k nim přistoupil a promluvil: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa!“

Zamyšlení na úterý 19. 5. 2020 – 6. týden velikonoční

Sk 16,22-34

Lid (z města Filip) se sběhl proti Pavlovi a Silovi. Úředníci z nich dali strhat šaty a nařídili bít je pruty. Když pak jim vysázeli hodně ran, dali je zavřít do vězení a žalářníkovi nařídili, aby je dobře hlídal. Když dostal takový rozkaz, dal je do nejhlubší kobky a pro jistotu jim sevřel nohy do klády. Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpívali Bohu chvalozpěvy.

Farnost Dolní Počernice

ŘÍMSKOKATOLICKÁ DUCHOVNÍ SPRÁVA FARNOSTI U KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Číslo účtu

2400040748/2010, Fio Banka

Kontakty

Třída Národních hrdinů 71

190 12 Praha 9 – Dolní Počernice

administrátor farnosti

P. Libor Ovečka, tel: 732 944 964

© 2021 Farnost Dolní Počernice