16.4.2023, neděle Božího milosrdenství
Dnes je neděle Božího milosrdenství a tím pádem i milosrdenství církve vůči jakémukoli člověku, hříšníku. Na to se spolehněme a vzdejme mu díky a prosme ho, aby nám odpustil náš hřích.
Benedikt XVI.
Podle staré tradice se první neděle po Velikonocích - "druhá neděle velikonoční" nazývá Bílá neděle - "Dominica in albis". Tento den neofyté (ti, kteří byli pokřtěni na Velikonoční vigilii) odložili svůj bílý šat - symbol světla. Bílý oděv měli odložit, ale novou zář, která jim byla udělena, měli uvádět do své každodennosti. Plamen pravdy a dobra, který v nich Pán zažehnul, měli pečlivě střežit, aby tak do našeho světa vnášeli něco ze zářivosti a dobroty Boží.
Tento svátek ustanovil Jan Pavel II. v roce 2000.
Bůh je bez pochyby milosrdný, ale i církev má být milosrdná, má zprostředkovat lidem sílu Božího milosrdenství. V to mají věřit a doufat všichni lidé. Všichni jsou nějakými hříšníky, ale všichni se mohou spolehnout na Boží odpuštění.
Byly doby, kdy se církev chovala způsobem nemilosrdným, zejména vůči těm, kdo žili v neplatném manželství, nebo pro nějakou právní překážku nemohli uzavřít sňatek. Těm odpírala přístup ke svátostem, dokud se nerozejdou nebo aspoň nepřeruší své pohlavní soužití.
Ale naštěstí jsou ty doby už pryč a podle pastoračního přístupu papeže Františka i tyto lidi církev miluje a vždycky hledá řešení pro jejich situaci. A to řešení je možné, i když třeba je v rozporu s církevním právem. Papež František je za svůj pastorační přístup některými lidmi kritizován a obviňován z hereze, ale on nemění nauku církve o nerozlučnosti manželství, nýbrž pouze její pastorační přístupy. A to je veliký rozdíl. Hereze se může dopustit pouze ten, kdo stojí v rozporu s naukou Písma nebo naukou církve, a to papež František nečiní.
Tomáš, který zpočátku nevěřil, že Kristus vstal z mrtvých, posléze uvěřil, když se Ježíš, člověk a Bůh, obrátil se svým poselstvím přímo k němu osobně. Na to je třeba se spolehnout. Ať bychom se v životě dostali do jakéhokoliv průšvihu, Bůh nás nenechá na holičkách, nýbrž vždycky bude pro nás mít řešení, východisko.
