30.4.2023, 4. neděle velikonoční
Jan 10,1-10
Ježíš mluví o ovcích svého stáda a říká: „Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mě, bude zachráněn; bude moci vcházet i vycházet a najde pastvu. … Já jsem přišel, aby měly život a aby ho měly v hojnosti.“
Vidíme mnoho veřejných činitelů, kteří jsou zloději, lháři a lupiči. Ale jen Ježíš je pravý pastýř. Kdo vchází skrze něho, najde pastvu, najde pravdu a svobodu, najde nezatemnělé lidské vztahy, najde smysl lidského bytí, najde pravou lásku, nebude lákán k používání násilí nebo ke krádeži cizího majetku.
To neznamená, že kdo nevěří v Ježíše, nic takového najít nemůže, nýbrž to znamená, že když to najde, najde to díky Ježíšovi, kterého nezná. Dílo dobra, pravdy a lásky uprostřed znepřáteleného světa je dílo Boží, ať ho koná kdokoliv. Křesťané nemají monopol na pravdu a lásku, o ty usiluje i mnoho dalších lidí, kteří nejsou křesťany. Buďto jsou příslušníky jiných náboženství, nebo žádného.
Usilujeme o solidární jednotu všech, kterým jde o dobro, pravdu a lásku, usilujeme o jednotu všech dobrých lidí, usilujeme o spojení dobra, které se nějakým způsobem nachází u každého člověka.
To je také jedno z témat konstituce Světlo národů. Mluví o jednotě všech lidí, ne jen křesťanů, ve vztahu k Božímu lidu.
LG 16: „Ba i lidé, kteří ještě nepřijali evangelium, jsou různými způsoby zaměřeni k Božímu lidu. Patří sem na prvém místě národ, s nímž byla uzavřena smlouva, jemuž byla dána zaslíbení a z něhož se zrodil Kristus podle těla (srov. Řím 9,4-5), vyvolený národ, tak drahý Bohu kvůli praotcům: vždyť Bůh nelituje, že něco daroval, ani že někoho povolal (srov. Řím 11,28-29).
Plán spásy se však vztahuje i na ty, kteří uznávají Stvořitele, a mezi nimi především na muslimy, kteří prohlašují, že se drží víry Abrahámovy, a klaní se jako my Bohu jedinému, milosrdnému, který bude v poslední den lidi soudit.
Bůh není daleko ani od těch, kteří hledají neznámého Boha v mlhavých stopách a obrazech, vždyť všem dává život, dech a všechno (srov. Sk 17,25-28) a jako spasitel chce, aby všichni lidé byli spaseni (srov. 1 Tim 2,4).
Věčné spásy mohou totiž dosáhnout všichni, kdo bez vlastní viny neznají Kristovo evangelium a jeho církev, avšak s upřímným srdcem hledají Boha a snaží se pod vlivem milosti skutečně plnit jeho vůli, jak ji poznávají z hlasu svědomí.
Božská prozřetelnost neodpírá pomoc nutnou ke spáse těm, kteří bez vlastní viny ještě nedošli k výslovnému uznání Boha, ale snaží se, ne bez Boží milosti, o dobrý život. Neboť cokoli je u nich dobré a pravdivé, považuje církev za přípravu na evangelium, za dar od Boha, jenž osvěcuje každého člověka, aby nakonec měl život.“
To je katolickost církve, která je otevřena všem lidem, všem dobrým lidem, všem lidem, kteří hledají dobro, a která je zve ke Kristu. Kdo vchází skrze něho, bude zachráněn a bude mít život.
