19.9.2021, neděle, 25. během roku

Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech. To není jen výzva evangelia, to je nabídka. Člověk ale není poslední proto, aby byl první, nýbrž proto, aby byl poslední. Děkujme Bohu za tuto nabídku.

Mk 9,30-37

Učedníci se dohadovali, kdo z nich je největší, a to po tom, co Ježíš mluvil o své smrti a zmrtvýchvstání. Chovali se jako děti, dětinsky. Ježíš jim na to řekl dvě věci:

Kdo chce být největší, první, ať je služebníkem všech, poslední, nejmenší.

Kdo přijme jedno z dětí kvůli mně, mne přijímá.

U této scény nás automaticky napadnou Ježíšova slova: „Kdo nepřijme Boží království jako dítě, vůbec do něho nevejde.“ Ale to zde Ježíš neříká, to stojí u Lk 18,17.

Tady ovšem říká: Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá. To je něco zcela jiného, než že učedníci mají být jako děti, přesně vzato je to skoro pravý opak: Od dítěte nemůžeme požadovat, že se dalšího dítěte ujme. Dítě má právo být slabé a nebýt přetěžováno odpovědností. Má právo, aby bylo přijato lidmi silnějšími, rodiči a vůbec dospělými, aby se o ně s láskou starali. Dítě může být dokonce přítěží, to je zcela přirozené. A kdo se takového dítěte ujme, pro toho to nebude snadné a nese za ně zodpovědnost.

V tom vidí Ježíš skutečnou velikost, o kterou by měl člověk usilovat: Křesťané mají převzít zodpovědnost a jednat s rozumem a s láskou, jako dospělí. To neodpovídá dětskému jednání, tak děti nejednají.

Jak ale máme, když podle Ježíšových slov přijmeme dítě anebo vystoupíme na obranu slabého, zároveň naplnit jiné Ježíšovo slovo a zároveň být jako děti? To je dvojí role, kterou máme a smíme hrát po celý život, být dospělými a zároveň dětmi.

Sloužit bližnímu mohu natrvalo jen tehdy, když se dám vést a obdarovávat Bohem. A když budu zažívat zkušenost, že láska druhých mě nese a posiluje, tak budu jako každé dítě chtít růst a budu chtít být aktivní, pak bude touha po činu přinášet plody, které ve mně zasela Boží setba.

To by ale nikdy nemělo vést k pýše, že budu jen pro své zásluhy zván největším. Když se to stane, když na mě taková pýcha padne, musím se znovu stát dítětem, tím posledním, nejmenším, abych mohl přijmout Boží království jako dítě.