5.6.2022, neděle, Seslání Ducha svatého

Dnešní slavnost závěr velikonoční doby, zítra pokračuje doba během roku. Dnešní slavnost souvisí s příští nedělí, slavností Nejsvětější Trojice. O ní se také obtížně káže právě proto, že v ní figuruje Boží Duch.

Dnešní svátek a všechny velikonoční svátky odpovídají historickým událostem Ježíšova zmrtvýchvstání, nanebevstoupení a seslání Božího Ducha. Vědomě tyto události označujeme jako historické. My sice tak úplně neznáme jejich přesné datum, ale přesto byly zasazeny do konkrétních dějin tohoto světa a člověka a týkaly se konkrétních lidí v konkrétních dějinách.

Co znamená a jaké účinky má seslání a působení Ducha svatého?

• Přítomnost a působení Boha mezi apoštoly – vytvořil z nich společenství, ač byli předtím rozptýleni a plni bázně.
• Vznik církve, její trvání, přes mnoho proher vždycky také vítězství.
• Přímluvce vás naučí všemu – trvání církve v pravdě, a to přes všechny falešné kroky, které ve svých dějinách udělala.
• Ze všech katastrof, pohrom a rozkolů se církev vždycky vzpamatovala, i když ne tak úplně. Mám na mysli rozštěpení církve na východní, pravoslavnou, a západní, tedy římskokatolickou. I dnes platí, že udržet jednotu církve jako jedné římské církve je velmi obtížné. K tomu potřebujeme stále působení Svatého Ducha.
• K zásadnímu rozštěpení došlo rozkolem mezi západem a východem.
• V 16. století proběhla reformace, kterou církev potřebovala, ale která vedla k dalšímu štěpení, ani prvnímu, asi ani poslednímu.
• Velkým problémem bylo sepětí církve se světskou mocí, s vládnoucí vrstvou. Mnozí biskupové byli šlechtici.

Bůh je v církvi a s církví a je přítomen jako Duch. Duch nám dá sílu to všechno překonat, neboť on nás naučí všemu a připomene nám všechno, co nám řekl Ježíš.

Dává nám radost ze vzkříšení, dává nám sílu a odvahu. Papeži Františkovi dává moudrost, se kterou provádí reformu v církvi, aby byla církví sloužící, sloužící lidem, a ne sama sobě. Aby byla církví, které nejde o bohatství a moc a vládu, nýbrž církví hledající a služebnou, tak jako i my jako křesťané máme druhým sloužit a nesnažit se jim vládnout.