Zamyšlení k mešním textům z 12. 4. 2024

Pátek 12. 4. 2024 – 2. týden velikonoční

Sk 5,34-42

Ve veleradě se zvedl jeden farizeus, jmenoval se Gamaliel, učitel Zákona, velmi vážený u všeho lidu. Poručil, aby apoštoly na chvíli vyvedli. Pak jim řekl: „Izraelité, dobře si rozmyslete, jak chcete s těmito lidmi naložit. Před nějakou dobou totiž povstal Theudas a říkal o sobě, že něco znamená, i přidalo se k němu na čtyři sta mužů. Ale byl zabit, a všichni jeho přívrženci se rozprchli a zmizeli.

Po něm za soupisu povstal Judas z Galileje a strhl mnoho lidí za sebou. I on zahynul, a všichni jeho přívrženci byli rozehnáni. Proto vám radím: Nechte tyto lidi a pusťte je. Pochází-li totiž tento záměr nebo toto dílo od lidí, samo se rozpadne. Pochází-li však od Boha, nepodaří se vám ty lidi zničit. To by se pak o vás muselo říci, že se stavíte proti Bohu.“ Oni mu dali za pravdu. Zavolali tedy apoštoly – dali je zbičovat – a zakázali jim mluvit ve jménu Ježíšově. Pak je propustili. A oni odcházeli z velerady s radostí, že směli pro to jméno trpět příkoří. Každý den učili dále v chrámě i po domech a hlásali radostnou zvěst, že Ježíš je Mesiáš.

Ve veleradě i lidé, jako byl Gamaliel, kteří se nenechali strhnout davovým myšlením a používali svůj rozum a zkušenost v úctě k Bohu. Lidé, kteří se nechají vláčet svými emocemi, jako byli mnozí členové velerady (jak to bylo i s Ježíšem), ničí životy druhých, a nakonec i své vlastní. Gamaliel před takovým jednáním varuje. Je dobré, když se v emocionálně vypjaté situaci najde někdo, kdo si dokáže zachovat chladnou hlavu a má tolik sil, aby uklidnil i druhé a donutil je přemýšlet. Velerada, aby neztratila tvář, sice apoštoly potrestala, ale nechala nakonec jít a působit. Někdy je užitečné snést nespravedlnost, aby člověk mohl dál plnit své poslání. Tak to viděli i apoštolové, což je nakonec naplnilo radostí. Jistě nejásali nad tím, že byli nespravedlivě potrestáni, ale nad tím, že mohli působit dál, že jejich utrpení, příkoří, které vytrpěli, přineslo ovoce.

Jan 6,1-15

Ježíš odešel na druhou stranu Galilejského neboli Tiberiadského moře. Šel za ním velký zástup, protože viděli znamení, která konal na nemocných. Ježíš vystoupil na horu a tam se posadil se svými učedníky. Bylo krátce před židovskými velikonočními svátky. Když Ježíš pozdvihl oči a uviděl, jak k němu přichází velký zástup, řekl Filipovi: „Kde nakoupíme chleba, aby se ti lidé najedli?“ To však řekl, aby ho zkoušel, protože sám dobře věděl, co chce udělat. Filip mu odpověděl: „Za dvě stě denárů chleba jim nestačí, aby se na každého aspoň něco dostalo.“ Jeden z jeho učedníků – Ondřej, bratr Šimona Petra – mu řekl: „Je tu jeden chlapec, ten má pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale co to je pro tolik lidí?“ Ježíš řekl: „Postarejte se, ať se lidé posadí!“ Bylo pak na tom místě mnoho trávy. Posadili se tedy, mužů bylo asi pět tisíc. Potom Ježíš vzal chleby, vzdal díky a rozdělil je sedícím; stejně i ryby, kolik kdo chtěl. Když se najedli, řekl učedníkům: „Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!“ Sebrali je tedy a bylo to plných dvanáct košů kousků, které po jídle zbyly z pěti ječných chlebů. Když lidé viděli znamení, které udělal, říkali: „To je jistě ten Prorok, který má přijít na svět!“ Ježíš poznal, že chtějí přijít a zmocnit se ho, aby ho prohlásili za krále. Proto se zase odebral na horu, úplně sám.

I Janovo evangelium vypráví o rozmnožení chlebů. Ježíšovy pomocníky v této akci jmenuje jménem, a to jsou nečekaně Filip a Ondřej, učedníci, kteří u synoptiků nehrají žádnou roli. Vyprávění o rozmnožení chlebů pro 5.000 mužů zde má trochu jinou funkci než u synoptiků. Sice svědčí stejně o Ježíšově moci a starosti o hladové lidi, jako je tomu v synoptických evangeliích, ale zaznívá tu jednak téma zkoušky víry pro Filipa, jednak nepochopení lidí, pokud jde o Ježíšovo poslání. Lidé v Ježíšovi vidí divotvůrce, který může snadno zajistit jejich životní potřeby, proto ho chtějí prohlásit za krále. Znamení, jímž rozmnožení chleba bylo, nechápou. Zůstávají na rovině pozemské reality, jde jim jen o pozemské zajištění (o takový paternalistický stát). Populismus funguje přes staletí. Ježíš jejich lacinému nadšení nepodléhá a odchází do samoty. Vyprávění je také důležitou předehrou pro zásadní Ježíšovu řeč o chlebě-tělu a vínu-krvi, která následuje.

Není snadné nepodléhat nadšení lidí kolem, pokušení obdivu a získání moci. Ježíš ukazuje, že zásadní věcí je zůstat věrný poslání, povolání. To nemusí vylučovat povolání k postu autority, ale ten musí být prostředkem naplnění poslání, nikoliv cílem a pouhým místem na výsluní k uspokojení vlastní sebelásky. Ježíš odchází do samoty, protože i on potřebuje čas na soustředění, aby naplnil své poslání, i on se potřebuje oprostit od emocí davu a najít rovnováhu ve spojení s Otcem.

Farnost Dolní Počernice

ŘÍMSKOKATOLICKÁ DUCHOVNÍ SPRÁVA FARNOSTI U KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Číslo účtu

2400040748/2010, Fio Banka

Kontakty

Třída Národních hrdinů 71

190 12 Praha 9 – Dolní Počernice

administrátor farnosti

P. Libor Ovečka, tel: 732 944 964

© 2024 ŘÍMSKOKATOLICKÁ DUCHOVNÍ SPRÁVA FARNOSTI U KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE