Zamyšlení k mešním textům z 13. 4. 2023

Čtvrtek 13. 4. 2023 – velikonoční oktáv

Sk 3,11-26

Zatímco se držel Petra a Jana, všechen lid se k nim seběhl do sloupoví, které se nazývá Šalomounovo, a byli vyděšení. Když to Petr uviděl, promluvil k lidu:„Muži izraelští, proč nad tím žasnete a proč tak upřeně hledíte na nás, jako bychom vlastní mocí nebo zbožností způsobili, že on chodí? Bůh Abrahamův, «Bůh» Izákův a «Bůh» Jákobův, Bůh našich otců oslavil svého služebníka Ježíše, kterého vy jste vydali a zřekli se ho před tváří Piláta, když se ho rozhodl propustit. Svatého a Spravedlivého jste se zřekli a vyžádali jste si, aby vám byl darován muž vrah. Zabili jste Původce života, kterého Bůh vzkřísil z mrtvých; my jsme toho svědky. A tohoto muže, kterého vidíte a znáte, na základě víry v Ježíšovo jméno toto jméno upevnilo a víra, která je skrze něho, mu dala toto plné zdraví před očima vás všech. A nyní, bratři, vím, že jste to udělali z nevědomosti, stejně jako vaši vůdcové. Bůh však takto splnil, co předem ohlásil ústy všech proroků, že jeho Mesiáš bude trpět. Učiňte tedy pokání a obraťte se, aby byly vymazány vaše hříchy, a přišly časy osvěžení od Pánovy tváře, a aby poslal určeného vám Mesiáše, Ježíše. Nebe ho musí přijmout až do časů obnovy všech věcí, jak o tom Bůh od věků mluvil ústy «všech» svých svatých proroků. Mojžíš řekl: ‚Proroka vám vzbudí Pán, váš Bůh, z vašich bratrů jako vzbudil mne; toho budete poslouchat ve všem, co by vám řekl. A stane se, že každá duše, která neuposlechne toho proroka, bude vyhlazena z lidu.‘ Také všichni proroci, kteří mluvili od Samuela dále, zvěstovali i tyto dny. Vy jste synové proroků a smlouvy, kterou Bůh uzavřel s vašimi otci, když řekl Abrahamovi:‚A v tvém semeni budou požehnány všechny rodiny země.‘ Vám nejprve Bůh vzbudil svého služebníka a poslal ho, aby vám požehnal tím, že každého z vás odvrátí od vašich špatností.“

Když všichni žasnou a jsou otřeseni nad uzdravením chromého, protože jde o věc zcela mimo lidské chápání a možnosti, nepřivlastňuje si Petr slávu zázračného dění, nýbrž využívá situace k tomu, aby hlásal evangelium, aby obrátil pozornost k Ježíši Kristu. Činí to ovšem se znalostmi a ohledem na své posluchače. Petr stojí se svými posluchači na stejné platformě společných tradic, které se snaží interpretovat na základě své nové zkušenosti. Jeho cílem je nabídnout nový pohled, nové možnosti, novou cestu víry a interpretace tradice. Řeč, kterou je hlásáno evangelium, musí být z hlediska obsahu srozumitelná posluchačům.

„Nebeské nářečí“, jak říkával Josef Zvěřina, je třeba odložit a formulovat obsahy víry tak, aby byly smysluplné pro posluchače a odpovídaly pochopení mluvčího. Hlásání evangelia může být jen tehdy opravdu úspěšné, když jde o pravdivé svědectví v otevřenosti vůči druhým a jejich světu. Použité jazykové prostředky a kategorie hrají podstatnou roli, ale musí být autentické a vyjadřovat pochopení věci ze strany mluvčího. Leckdy se stává, že křesťané používají náboženské termíny a obraty, kterým ve skutečnosti ani sami dobře nerozumějí, pod nimiž si nic nepředstavují. To pak jen svědčí o neživotnosti či nereflektovanosti jejich víry.

Všem doporučuji knihu Jiřího Suchého „Klaun si povídá s Bohem“. Právě o nesrozumitelnosti našeho hovoru o Bohu a víře (i mnohém jiném církevně kuriózním) tam autor vtipně, a přitom vlastně vážně píše.

Lk 24,35-48

A oni vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat při lámání chleba. Zatímco o tom mluvili, postavil se on uprostřed nich «a řekl jim: „Pokoj vám.“» Vyděsili se a vystrašeni se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim: „Proč jste tak rozrušeni a proč ve vašem srdci vystupují pochybnosti? Podívejte se na mé ruce a na mé nohy, že jsem to já. Dotkněte se mne a podívejte se: duch nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.“ «A když to řekl, ukázal jim ruce a nohy.» Když tomu ještě pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim: „Máte tu něco k jídlu?“ Podali mu kus pečené ryby «a plást medu». Vzal si a pojedl před nimi. Řekl jim: „To jsou ta má slova, která jsem k vám mluvil, když jsem byl ještě s vámi, že se musí naplnit všechno, co je o mně napsáno v Mojžíšově zákoně, v prorocích a Žalmech.“ Potom otevřel jejich mysl, aby rozuměli Písmu, a řekl jim: „Tak je napsáno, že Kristus měl trpět a třetího dne vstát z mrtvých; a na základě jeho jména být všem národům vyhlášeno pokání k odpuštění hříchů, počínajíc od Jeruzaléma. Vy «jste» svědky těchto věcí.“

Když jde lidem o Boží věc, je Ježíš přítomen. Učedníci zakusili Ježíšovu přítomnost v Jeruzalémě i na cestě do Emauz, a přesto jsou při dalším setkání vyděšeni. Téměř se tomu nechce věřit. Z toho je možné odvodit, že setkání s Ježíšem je vždy nové a překvapující, že to není rutinní záležitost. Ježíš překvapuje a není snadné setkání s ním vždy správně interpretovat, poznat ho. Znovu se tu objevuje odkaz na Písma a jejich správnou interpretaci. Ježíš učedníkům otevírá mysl – tedy porozumět Písmu znamená něco hlubšího než jen ho číst a fundamentalisticky v zajetém duchu a vykládat ve starých schématech. Porozumět Písmu, porozumět tomu, co Bůh skrze Písmo a dění sděluje, není vůbec jednoduché a přímočaré, nýbrž je třeba si nechat otevřít mysl od Pána. K tomu je užitečné se obrátit k Bohu s prosbou o dar Ducha pro správné porozumění. Je třeba otevřít svou mysl a srdce Božímu působení, přijmout svou vlastní omezenost, omezenost vlastního úsudku, poznání i zkušenosti, aby člověk mohl porozumět a mohl se stát svědkem Boží velikosti a lásky. Je důležité číst Písmo s pokorou a úctou, naslouchat jeho sdělením s otevřeným srdcem a intelektuální poctivostí, s rozumem a znalostmi.

Narativní detaily o rukou a nohou (odkaz na ukřižování) i rybě mají čtenáře utvrdit v tom, že je Ježíš živý reálně. Jde především o dosvědčení této skutečnosti (zmrtvýchvstání není idea, ale realita, byť zcela nového druhu), proto není na místě řešit naturalistické detaily.

Učedníci mají být svědky evangelia a hlasateli obrácení pro všechny lidi. Obrácení znamená odvrácení se od hříšné minulosti k Boží budoucnosti. Svatost není dokonalost ve smyslu antického či jiného dobového ideálu, jak má vypadat člověk: svatost je stav touhy po Bohu, žízně po Bohu, lásky k němu, a to se všemi nedokonalostmi a omezeními, které člověk ve svém pozemském bytí nemůže překonat ani odložit. Je třeba se radostně přijímat i vlastní nedokonalost, protože teprve tohle nám dovolí očekávat přetvořující Boží působení.

Farnost Dolní Počernice

ŘÍMSKOKATOLICKÁ DUCHOVNÍ SPRÁVA FARNOSTI U KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Číslo účtu

2400040748/2010, Fio Banka

Kontakty

Třída Národních hrdinů 71

190 12 Praha 9 – Dolní Počernice

administrátor farnosti

P. Libor Ovečka, tel: 732 944 964

© 2024 ŘÍMSKOKATOLICKÁ DUCHOVNÍ SPRÁVA FARNOSTI U KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE