Úterý 15. 12. 2020

Sof 3,1-2.9-13

Toto praví Hospodin: "Běda, vzpurné a poskvrněné je násilnické město! Neposlouchalo, nepřijalo kázeň; nedoufalo v Hospodina, neobrátilo se k svému Bohu. Tehdy očistím rty národům, aby všechny vzývaly Hospodinovo jméno a sloužily mu svorně. (Až z končin) za etiopskými řekami přinesou mi dary ti, kdo mě ctí, synové mého rozptýleného (lidu). Tu se již nebudeš hanbit za žádné své skutky, kterými ses na mně prohřešil, neboť z tebe odstraním tvé pyšné chvástaly, už se nebudeš vypínat na mé svaté hoře. Uprostřed tebe zanechám lid pokorný a chudý." Budou hledat útočiště v Hospodinově jménu ti, kdo zbydou z Izraele. Nebudou konat nepravost, nebudou lhát, v jejich ústech se nenajde podvodný jazyk. Když se budou pást a odpočívat, nikdo je nebude děsit.

Prorok Sofoniáš je prorokem ohlašujícím soud za vlády judského krále Josiáše (kolem roku 630 př. n. l.), jímž se snaží dosáhnout obrácení vyvoleného národa. Zaslibuje vymýcení pyšných představitelů (politických i náboženských) a záchranu těch, kdo se svěří do ochrany Hospodinovy – jimi jsou na rozdíl od mocných lidé pokorní a chudí. Nejde vždycky jen o majetek a moc – i bohatý a vlivný člověk může být pokorný a skromný, ale je obecnou zkušeností, že k pokoře a skromnosti mají blíže lidé, kteří majetkem a mocí neoplývají. Takových lidí (bez ohledu na majetek, původ, proslulost …) se Bůh ujímá, aby byl uprostřed nich jako jejich pastýř, jako ten, kdo o ně pečuje, kdo v nich má zalíbení.

Mt 21,28-32

Ježíš řekl velekněžím a starším lidu: "Co soudíte o tomto případu: Jeden člověk měl dva syny. Přistoupil k prvnímu a řekl mu: 'Synu, jdi dnes pracovat na vinici.' On odpověděl: 'Mně se nechce', ale potom toho litoval, a přece šel. Přistoupil k druhému a řekl totéž. Ten odpověděl: 'Ano, pane', ale nešel. Který z těch dvou vykonal otcovu vůli?" Odpověděli mu: "Ten první." Ježíš jim řekl: "Amen, pravím vám: Celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království. Přišel k vám Jan, aby vám ukázal správnou cestu, ale neuvěřili jste mu. Celníci však a nevěstky mu uvěřili. Vy jste to viděli, a přece ani potom jste se nezměnili a neuvěřili jste mu."

Pomocí podobenství o dvou synech a jejich odlišných postojích k přání otcovu Ježíš kritizuje nesprávné chování představitelů politické a náboženské moci (starších a velekněží). Kritériem je postoj ke kázání Jana Křtitele a změně smýšlení. Tito představitelé jednají (stejně jako u proroka Sofoniáše) pokrytecky – naoko souhlasí s výzvami k obrácení, ale ve skutečnosti se jimi neřídí. Na rozdíl od těch, od nichž se nic takového nečeká, protože jsou společensky i nábožensky již odepsaní. Takové jednání vystihuje české úsloví „kázat vodu a pít víno“. Bohužel to platí dodnes. Je třeba si dávat pozor na to, aby naše mluvení bylo ve shodě s našimi skutky a naopak.