Zamyšlení k mešním textům z 15. 8. 2023

Úterý 15. 8. 2023 – slavnost Nanebevzetí P. Marie

Zj 11,19a;12,1.3-6a.10ab

Boží chrám v nebi se otevřel a ukázala se v něm archa jeho úmluvy. Pak se objevilo na nebi veliké znamení: žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy. Potom se objevilo na nebi další znamení: veliký ohnivě rudý drak se sedmi hlavami a deseti rohy a na každé hlavě měl čelenku. Ocasem smetl třetinu hvězd z nebe a svrhl je na zem. Ten drak se postavil před ženu, která měla rodit, aby pohltil její dítě, jakmile ho porodí. A porodila syna, chlapce, toho, který má vládnout všem národům železným prutem. Avšak její dítě bylo uchváceno do nebe k Bohu, k jeho trůnu. Žena pak uprchla na poušť, kde měla místo připravené od Boha. Tu jsem uslyšel hlasité volání v nebi: „Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu a panování jeho Pomazanému.“

Je velmi pravděpodobné, že původní autorova idea se vztahovala k ženě oděné sluncem jako symbolu Božího lidu (starozákonního i novozákonního). V rámci toho pak lze tento symbol aplikovat i na P. Marii, protože ona je spojnicí obou epoch – je dcerou sionskou a zároveň je začátkem nového etapy Božího vyvolení. Jako dcera sionská je matkou Mesiáše a zároveň i prvotinou církve. Na naplnění Starého zákona v narození dítěte odkazuje vize Chrámu a archy úmluvy. Otevření Chrámu a zjevení archy (která zmizela už při prvním zničení Chrámu v roce 587 př. n. l.) znamená otevřenost dějin spásy nové etapě. Dítě – zaslíbený Mesiáš – je uchváceno k Božímu trůnu, což je symbolem Boží ochrany, příslušnosti k Bohu, a to přesto, že historicky Ježíš zemřel na kříži. Jeho smrt na kříži neznamená nepřítomnost Otce v tomto dění.

Narození Mesiáše je výrazem Boží svrchované vlády, byť to v pozemské realitě není tak snadno vždy vnímatelné. Ale v definitivnost tomu tak je.

1 Kor 15,20-27a

Bratři! Kristus vstal z mrtvých, a to jako první z těch, kteří zesnuli. Protože smrt přišla skrze člověka, přijde skrze člověka také vzkříšení mrtvých. Jako totiž pro spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu. Ale každý v tom pořadí, jaké mu patří: na prvním místě je Kristus, pak ti, kteří jsou Kristovi, až přijde. Potom nastane konec, až odevzdá své království Bohu a Otci a až zlomí (vládu) všech možných knížat, mocností a sil. On totiž musí kralovat, ‚dokud mu (Bůh) nepoloží všechny jeho nepřátele k nohám‘. Jako poslední nepřítel pak bude zničena smrt. ‚Všechno‘ totiž (Bůh) ‚podřídil pod jeho nohy‘.

V Kristu je celé stvoření obnoveno a povoláno k plnosti života. Až nastane okamžik konce tohoto stvořeného světa, zanikne zlo s definitivní platností a celé stvoření bude naplněno Boží slávou, Boží přítomností.

Lk 1,39-56

V těch dnech se Maria vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v horách. Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě se radostně pohnulo v jejím lůně. Alžběta byla naplněna Duchem Svatým a zvolala mocným hlasem: „Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého! Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně? Vždyť jakmile zazněl tvůj pozdrav v mých uších, dítě se živě a radostně pohnulo v mém lůně. Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána!“ Maria řekla: „Velebí má duše Hospodina a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici. Od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení, že mi učinil veliké věci ten, který je mocný. Jeho jméno je svaté a jeho milosrdenství /trvá) od pokolení do pokolení k těm, kdo se ho bojí. Mocně zasáhl svým ramenem, rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně. Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou. Ujal se svého služebníka Izraele, pamatoval na své milosrdenství, jak slíbil našim předkům, Abrahámovi a jeho potomkům navěky. Maria zůstala u Alžběty asi tři měsíce a pak se vrátila domů.

Maria spěchá ke své příbuzné, aby jí byla na blízku v rozhodující události jejího života. Její starost o Alžbětu je překonána sdělením o velikosti události, která se počala odehrávat v Mariině lůně. Na Marii spočinula plnost Božího požehnání, což ovšem vůbec neznamená, že její život bude snadný. Maria reaguje chvalozpěvem na Boží velikost a moudrost. Je nasnadě zpívat Bohu chvalozpěv a uvědomit si jeho vedení na naší životní cestě, přestože nám život přináší všelijaké zkoušky a obtížné situace.

Setkání dvou žen zjevuje světu zásadní událost jeho dějin. Bůh je Bohem chudých, unavených, zarmoucených. A to až dodnes. Tváří v tvář současnému dění není snadné to takto vidět, otázku po Bohu a jeho spravedlnosti se vynořuje s velkou naléhavostí. V této situaci nám nezbývá než věřit v pravdivost a sílu tohoto chvalozpěvu na Boží věrnost a spravedlnost. Ani v této válce Bůh ještě neřekl své poslední slovo. Snažím se věřit, že i dnes mocné sesazuje z trůnu a ponížené povyšuje a ujímá se těch, kdo trpí bezpráví, násilí, bídu. Ženy hrají v dějinách spásy od počátku stejně důležitou roli jako muži.

Farnost Dolní Počernice

ŘÍMSKOKATOLICKÁ DUCHOVNÍ SPRÁVA FARNOSTI U KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Číslo účtu

2400040748/2010, Fio Banka

Kontakty

Třída Národních hrdinů 71

190 12 Praha 9 – Dolní Počernice

administrátor farnosti

P. Libor Ovečka, tel: 732 944 964

© 2024 ŘÍMSKOKATOLICKÁ DUCHOVNÍ SPRÁVA FARNOSTI U KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE