Zamyšlení k mešním textům z 19. 3. 2021

Pátek 19. 3. 2021

2 Sam 7,4-5a.12-14a.16

Hospodinovo slovo se ozvalo k Nátanovi: „Jdi a řekni mému služebníku Davidovi: Tak praví Hospodin: Až se naplní tvé dny a uložíš se ke svým otcům, vzbudím po tobě potomstvo, které vzejde z tvých útrob, a upevním jeho království. Postaví dům mému jménu a já upevním jeho královský trůn navěky. Já mu budu otcem a on mi bude synem. Tvůj dům a tvé království potrvá přede mnou navěky, tvůj trůn bude pevný navždy.“

Úryvek je vzat ve zkrácení z tzv. Nátanova proroctví, jež je interpretováno mesiánsky. David chce postavit Hospodinu chrám, ale prorok Nátan dostane od Hospodina poselství pro Davida, v němž je sděleno, že ne on postaví Hospodinu dům, nýbrž Hospodin zbuduje dům (tedy dynastii) jemu. Zaslíbení je primárně orientováno na bezprostředního Davidova potomka Šalomouna, jenž skutečně vystavěl v Jeruzalémě chrám, ale v celé perspektivě je pak určeno všem Davidovým potomkům, jimž je zaslíbena trvalá vláda. K nim patřil i Ježíš. Jeho panování a trůn mají ovšem zcela jinou podobu, než si dovedli Nátan a David představit. Davida od Ježíše dělí bezmála jedno tisíciletí.

Bůh zůstává svým příslibům věrný, i když jejich naplnění může mít zcela jinou podobu, než si původní adresáti mohli představit.

Řím 4,13.16-18.22

Bratři! Abrahámovi a jeho potomstvu se dostalo zaslíbení, že bude dědicem světa, ale ne v závislosti na Zákoně, nýbrž proto, že byl ospravedlněn na základě víry. A proto (se člověk stává dědicem) na základě víry, a tím z milosti, poněvadž tak je ono zaslíbení jisté pro všechny potomky, a to nejen pro ty, kteří mají Zákon, ale i pro ty, kteří mají víru jako Abrahám. Vždyť on je naším společným otcem – jak stojí v Písmu: `Ustanovil jsem tě za otce mnoha národů‘ – před Bohem, kterému on uvěřil, že oživuje mrtvé a volá k bytí to, co není. Ačkoli už nebylo naděje, on přece doufal a uvěřil, že se stane otcem mnoha národů, protože mu bylo řečeno: `Tak četné bude tvé potomstvo!‘ A proto `mu to bylo uznáno za spravedlnost‘.

Abrahám je v interpretaci apoštola Pavla nejen praotcem Židů, ale i těch pohanů, kteří uvěřili v Ježíše Krista. Ve 12. kapitole Genese hned v úvodním povolání je mu slíbeno, že se stane požehnáním pro všechny národy. Abrahám je pro Pavla symbolem bezpodmínečné víry, a proto ti, kdo věří (v Boží jednání skrze Krista), jsou jeho následovníky/potomky skrze svou víru. Na pohanech, kteří učinili stejný krok víry jako Abrahám (byť v jiných souvislostech), se naplňuje Boží zaslíbení.

Víra je vždycky o odvaze, nikoliv o hmatatelné jistotě. Ale je spojena s požehnáním, s podílem na Boží spravedlnosti / svatosti.

Mt 1,16.18-21.24a

Jakub byl otec Josefa, muže Marie, z které se narodil Ježíš, nazývaný Kristus. S narozením Ježíše Krista to bylo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena s Josefem. Ale dříve než spolu začali bydlet, ukázalo se, že počala z Ducha Svatého. Protože její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vydat pohaně, rozhodl se tajně se s ní rozejít. Když už to chtěl udělat, zjevil se mu ve snu anděl Páně a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se k sobě vzít svou manželku Marii. Vždyť dítě, které počala, je z Ducha Svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; on totiž spasí svůj lid od hříchů.“ Když se Josef probudil ze spánku, udělal, jak mu anděl Páně přikázal.

O svatém Josefu toho z Písma mnoho nevíme a exegeté se domnívají, že se zřejmě Ježíšova veřejného vystoupení už nedožil, neboť se v evangeliích (na rozdíl od Marie, Ježíšovy matky) v době Ježíšovy veřejné činnosti už neobjevuje. V Matoušově evangeliu v příbězích z Ježíšova narození a dětství je protagonistou Josef, u Lukáše je to Maria. Josef je charakterizován jako spravedlivý muž, tedy člověk, který svým životem obstál před Bohem, což nakonec dosvědčuje i svou poslušností vůči Boží vůli, i když s tím nejspíš jako normální muž měl problém. Je mu svěřena zásadní úloha starosti o dítě, které se má narodit, i participace na jeho poslání.

Nejspíš to nebyl žádný stařec, nýbrž muž v nejlepších létech (v té době se v Palestině muži ženili kolem 24 let), řemeslník (asi něco jako dnes stavební dělník / možná jako stavbyvedoucí, pracující se dřevem i kamenem), jenž se dokázal o svou rodinu postarat.

Papež František zasvětil“ tento rok sv. Josefovi. Josef je symbolem ochrany, spolehlivosti, patronem domácnosti a rodiny, mužem, který naplnil své otcovské poslání vůči dítěti, které mu bylo svěřeno. V dnešní době, která je někdy označována za dobu krize mužské identity, může být v tomto ohledu sv. Josef dobrým vzorem.

P.S. Ženy, které si neváží mužské ochrany a zdvořilosti, o mnoho v životě přicházejí. Je dobré být nezávislou a samostatnou ženou, ale je krásné občas dostat kytku či jinou pozornost a nemuset všechno řešit sama.

Farnost Dolní Počernice

ŘÍMSKOKATOLICKÁ DUCHOVNÍ SPRÁVA FARNOSTI U KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Číslo účtu

2400040748/2010, Fio Banka

Kontakty

Třída Národních hrdinů 71

190 12 Praha 9 – Dolní Počernice

administrátor farnosti

P. Libor Ovečka, tel: 732 944 964

© 2021 Farnost Dolní Počernice