Zamyšlení k mešním textům z 2. 6. 2021

Středa 2. 6. 2021

Tob 3,1-11a.16-17a 

Hluboce v duši sklíčen jsem zasténal a dal se do pláče. S nářkem jsem se začal modlit: „Spravedlivý jsi, Hospodine, všechny tvé skutky jsou spravedlivé a všechny tvé cesty jsou milosrdenství a pravda; ty soudíš svět. Nyní, Hospodine, rozpomeň se na mne, shlédni a neodsuzuj mě za mé hříchy a za to, čím jsem se provinil v nevědomosti, já i moji otcové, kteří tak před tebou zhřešili. Neposlechli jsme tvá přikázání a vydal jsi nás za kořist, do zajetí a na smrt, k posměchu, pomluvám a potupě ve všech národech, mezi něž jsi nás rozptýlil.

Nuže, spravedlivé jsou tvé četné soudy, které jsi na mně vykonal pro mé hříchy, protože jsme neplnili tvá přikázání a nechodili jsme před tebou v pravdě. Učiň tedy se mnou, jak se ti líbí, a poruč, aby mně byl odňat můj duch, abych byl vzat s povrchu země a stal se zemí. Je totiž pro mě lepší zemřít než žít, protože slyším lživá hanobení a mám velký zármutek. Přikaž, Hospodine, abych byl vzat z této tísně; vezmi mě na místo věčné a neodvracej ode mne svou tvář, Hospodine. Je totiž pro mě lepší zemřít než vidět tolikerou tíseň ve svém životě; kéž bych už neslyšel hanobení.“ Téhož dne se přihodilo Sáře, dceři Raguelově, v médských Ekbatanech, že i ona vyslechla potupu od jedné ze služek svého otce. Byla totiž provdána za sedm mužů, ale zlý duch Asmodeus je zabil dříve, než s ní mohli žít jako s manželkou. Služka jí řekla: „Ty sama své muže zabíjíš! Bylas už provdána za sedm mužů a ani po jednom nemáš jméno. Proč si na nás vyléváš zlost za to, že tví muži zemřeli? Jdi si za nimi, ať navěky nevidíme od tebe syna ani dceru!“ Toho dne se v duši zarmoutila a dala se do pláče. Vystoupila do horní místnosti svého otce a chtěla se oběsit. Ale rozmyslela si to a řekla si: „Což nebudou pak hanobit mého otce a nebudou mu říkat: `Měl jsi jedinou milovanou dceru a ta se oběsila pro své zlé činy‘? A přivedu svého starého otce se zármutkem do podsvětí. Prospěšnější pro mě bude neoběsit se, ale vyprosit si od Hospodina, abych zemřela a neslyšela už nikdy ve svém životě potupu.“ V tu chvíli vztáhla ruce k oknu a modlila se slovy: „Požehnaný jsi, Bože, milosrdný, a požehnané je tvé jméno navěky.“ Před Boží vznešeností byla současně vyslyšena modlitba obou. Byl poslán anděl Rafael, aby oba uzdravil: Tobiášovi aby odstranil z očí bílý zákal, aby ten viděl svýma očima světlo Boží, a Sáru, dceru Raguelovu, aby dal za ženu Tobiášovu synovi a zbavil ji zlého ducha Asmodea. (Mladému) Tobiášovi totiž bylo souzeno, že ji dostane přede všemi, kdo by si ji chtěli vzít.

Tobiáš dohnán svou situací se pokorně modlí k Hospodinu, Nezpochybňuje své zbožné skutky, ale najednou vnímá širší souvislosti a podobně jako Job touží být zbaven svého trápení. Ukazuje se, že jeho trápení, jeho slepota, vede k tomu, že začíná nově vidět, nikoliv očima, ale změnou smýšlení. Těžké situace v životě mohou mít nečekané vyústění. Podobně se vede i Sáře, mladé ženě, která se nezaviněně ocitla ve velmi obtížné situaci, pro niž se dostává do podezření či opovržení od jedné ze svých služek. Možná je obětí pomluv a šuškandy. To činí její situaci, podobně jako tu Tobiášovu, nesnesitelným břemenem. Obtížná situace se stává o to těžší, když se člověk kvůli něčemu, zač nemůže, stane outsiderem, posmívaným a pomlouvaným. Tobiáš i Sára se v této situaci obracejí k Bohu – a on je slyší. 

Bůh využije situace Tobiáše i Sáry, aby jim otevřel novou budoucnost, aby je oba uzdravil. Ale je k tomu poněkud složitější cesta.

Mk 12,18-27

K Ježíšovi přišli saduceové, kteří tvrdí, že není vzkříšení, a otázali se ho: „Mistře, Mojžíš pro nás ustanovil: `Zemře-li někomu bratr a zanechá po sobě manželku, ale žádné dítě, ať si tu manželku vezme jeho bratr a zplodí svému bratru potomka.‘ Bylo sedm bratrů. První se oženil, a zemřel bez potomka. Jeho manželku si vzal druhý, ale i on zemřel bez potomka. Stejně tak třetí. A nikdo z těch sedmi nezanechal potomka. Poslední ze všech zemřela i ta žena. Kterému z nich bude náležet při vzkříšení, až vstanou? Vždyť ji mělo za manželku všech sedm!“ Ježíš jim řekl: „Jste na omylu, protože neznáte Písmo ani Boží moc. Až (lidé) vstanou z mrtvých, nebudou se ženit ani vdávat, ale budou jako andělé v nebi. A co se týká mrtvých, že budou vzkříšeni, nečetli jste v Mojžíšově knize (na tom místě, kde je řeč o hořícím) keři, jak mu Bůh řekl: `Já jsem Bůh Abrahámův, Bůh Izákův a Bůh Jakubův?‘ On není Bohem mrtvých, ale živých! Velmi se mýlíte!“

Po farizejích a herodiánech přicházejí i saducejové se svou otázkou, aby Ježíše znemožnili. Poněkud absurdní případ, který mu nabízejí k řešení, Ježíš odmítne jako irelevantní ve vztahu k realitě Božího království. V daném vyprávěném příběhu (kauze) je z dnešního pohledu pozoruhodné to, že o ženě se tu mluví v zásadě jako o zboží. 

Saducejové nevěřili v posmrtný život a svým příběhem chtěli ukázat nesmyslnost naděje, kterou Ježíš nabízel. Jenže Boží království není kontinuálním pokračováním pozemské reality, nýbrž je realitou jiného druhu. Člověk sice zůstává sám sebou, ale v novém způsobu existence, kde neplatí omezení pozemské reality. 

Manželství je důležitá pozemská instituce, ale v Božím království z něho zůstane zachována dimenze společenství muže a ženy, nikoliv jeho prokreativní funkce. Ona žena může v Bohu prožívat společenství se všemi svými muži a mnoha dalšími lidmi, ale už tam není čas ani nutnost tělesného spojení a rození dětí.

Farnost Dolní Počernice

ŘÍMSKOKATOLICKÁ DUCHOVNÍ SPRÁVA FARNOSTI U KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Číslo účtu

2400040748/2010, Fio Banka

Kontakty

Třída Národních hrdinů 71

190 12 Praha 9 – Dolní Počernice

administrátor farnosti

P. Libor Ovečka, tel: 732 944 964

© 2021 Farnost Dolní Počernice