Zamyšlení k mešním textům z 30. 12. 2020

Středa 30. 12. 2020

1 Jan 2,12-17

Píšu vám, milé děti, protože vám byly odpuštěny hříchy pro Ježíšovo jméno. Píšu vám, otcové, protože jste poznali toho, který je od počátku. Píšu vám, mládeži, protože jste přemohli zlého ducha. Napsal jsem vám, děti, protože jste poznaly Otce. Napsal jsem vám, otcové, protože jste poznali toho, který je od počátku. Napsal jsem vám, mládeži, protože jste silní a Boží slovo zůstává ve vás a protože jste přemohli zlého ducha. Nemilujte svět, ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska. Vždyť všechno, co je ve světě: žádost těla, žádost očí a honosný způsob života, není z Otce, ale ze světa. Svět však pomíjí a s ním i jeho žádost. Kdo však koná, co chce Bůh, zůstává navěky.

Autor listu vyzývá své adresáty, aby nemilovali svět, protože již překročili práh vázanosti na vlastní já a vstoupili do Božího světla. Tím světem ovšem nemyslí tento stvořený svět, jenž je přece od Boha, ani společnost jako takovou, přece i křesťané jsou její součástí. To, co on nazývá světem, který není možné milovat, je realita protikladná k Boží lásce. To je realita hříchu, sobectví, nezřízené touhy po moci, bohatství, slávě a pohodlí, jež zaslepuje oči a žene člověka „přes mrtvoly“. Důležité je však především ujištění, že ti, kdo spojili svůj život s trojjediným Bohem, jsou silní, jsou schopni odolávat pokušení ke špatnému jednání. Zlým duchem můžeme rozumět ono smýšlení, často vnucované společností, že je třeba se řídit pravidlem „urvi, co můžeš“, protože nikdo ti nic nedá.

Lk 2,36-40

V tom čase žila prorokyně Anna, dcera Fanuelova z Aserova kmene. Byla značně pokročilého věku: mladá se vdala a sedm roků žila v manželství, potom sama jako vdova – bylo jí už čtyřiaosmdesát let. Nevycházela z chrámu a sloužila Bohu posty a modlitbami ve dne v noci. Přišla tam právě v tu chvíli, velebila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kdo očekávali vykoupení Jeruzaléma. Když vykonali všechno podle Zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. Dítě rostlo a sílilo, bylo plné moudrosti a milost Boží byla s ním.

Text je pokračováním ze včerejška (konec z toho, co se četlo 27. 12.). Prorokyně Anna, stará moudrá žena, která slouží v Chrámě, rozpoznává v dítěti Ježíšovi stejně jako Simeon mesiáše. Není od věci, že jsou to dva staří lidé (muž a žena), kdo vidí do budoucnosti. Na moudrost stáří se v současné hektické době zapomíná, staří lidé jsou vnímáni leckdy jako ti „sto let za  opicemi“. Možná nerozumějí tolik moderním technologiím, ale rozumějí často životu a hodnotám. V dřívějších společnostech měli staří pro svou moudrost významné postavení ve společnosti a byli přijímáni s úctou. Má-li společnost dobře fungovat, pak je třeba, aby existovala výměna mezi generacemi, aby přínos všech byl oceňován. Staří lidé by měli mít radost z mladších generací a naopak. Simeon i Anna nám mohou být příkladem.

Farnost Dolní Počernice

ŘÍMSKOKATOLICKÁ DUCHOVNÍ SPRÁVA FARNOSTI U KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

administrátor farnosti

P. Libor Ovečka, tel: 732 944 964

Kontakty

Třída Národních hrdinů 71

190 12 Praha 9 – Dolní Počernice

Číslo účtu

2400040748/2010, Fio Banka

© 2020 Farnost Dolní Počernice

X