Zamyšlení k mešním textům z 30. 4. 2021

30. 4. 2021 – 4. velikonoční týden

Sk 13,26-33

Když přišel Pavel do Antiochie Pisidské, mluvil v synagoze: „Bratři, kteří pocházíte z Abrahámova rodu, i vy, kdo se bojíte Boha! Nám bylo posláno slovo o té spáse. Obyvatelé Jeruzaléma a jejich přední mužové však nepoznali, kdo (Ježíš) je. A když ho odsoudili, vyplnili tím jen to, co říkali proroci, – jak se to předčítá každou sobotu. Ačkoli na něm nenašli nic, zač by zasluhoval smrt, žádali od Piláta, aby ho dal popravit. Když dokonali všechno, co bylo o něm psáno, sňali ho z kříže a položili do hrobu. Ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. On se pak po mnoho dní zjevoval těm, kdo zároveň s ním přišli z Galileje do Jeruzaléma; ti jsou nyní před lidem jeho svědky. A my vám hlásáme radostnou zvěst, že ta zaslíbení, která Bůh dal našim otcům, vyplnil na jejich dětech, na nás, když vzkřísil Ježíše. Tak je i psáno v druhém žalmu: ,Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.‘“

Vyprávění pokračuje v řeči, kterou Pavel pronáší v synagoze v Antiochii Pisidské, tj. na západě Malé Asie. Jeho cílem je přesvědčit své soukmenovce a pohanské příznivce židovství/synagogy, tzv. bohabojné. Používá k tomu své znalosti dějin i Písma. Vzdělání a jazyková vybavenost schopnost formulovat v tomto ohledu se ukazují jako velmi důležité, protože jeho kázání muselo být srozumitelné a přesvědčivé pro obě skupiny.

Pavel stejně jako Petr tu v dikci autora Skutků opakuje ve zkratce základní vyznání, resp. centrální událost dějin jednání Boha s lidmi. Opakování je matka moudrosti, tedy je třeba si znovu a znovu uvědomovat, co je podstatné, co je základem naší víry. Jinak totiž máme tendenci se ztrácet v detailech a nepodstatných tradicích. A tento základ je důvodem k radosti, je skutečně radostnou zvěstí: jsme povoláni ke svobodě a radosti, protože Bůh je věrný.

Jan 14,1-6

Ježíš řekl svým učedníkům: „Ať se vaše srdce nechvěje! Věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce je mnoho příbytků. Kdyby nebylo, řekl bych vám, že odcházím vám připravit místo? A když odejdu a připravím vám místo, zase přijdu a vezmu si vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. Cestu, kam já jdu, znáte.“ Tomáš mu řekl: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“ Ježíš mu odpověděl: „Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“

Ježíš měl během svého působení jediný cíl, a to otevřít pro člověka plnou možnost bytí s Bohem, zprostředkovat mu Boží království. On jediný měl plné poznání Boha, plné zakotvení v Bohu, o což se chtěl s lidmi podělit. Jeho současníci to z velké části odmítli. Ti, kteří neodmítli, se i přes neporozumění stali účastníky Ježíšova bytí v Otci. Jeho plnost, kterou nelze prožívat v rámci pozemské reality, jim Ježíš zaslibuje. Skrze Ježíše – cestu, pravdu a život – lze do plnosti bytí s Bohem dojít. A to je také Ježíšovým nejvroucnějším přáním.

Jsme leckdy v situaci Tomášově, moc věcem nerozumíme, nerozumíme tomu, k čemu dění ve světě, v naší společnosti i kolem nás směřuje, ale Ježíš se nabízí jako průvodce a ukazatel cesty. Tou cestou je důvěra v Boží lásku, protože ona je pravdivá a dává život, a to život v plnosti, jakkoliv se nám to nezdá. Jde o cestu k Otci, k plnosti, k radosti. Nedejme se odradit problémy a negativní realitou kolem sebe. V tom je Ježíš cestou.

Farnost Dolní Počernice

ŘÍMSKOKATOLICKÁ DUCHOVNÍ SPRÁVA FARNOSTI U KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Číslo účtu

2400040748/2010, Fio Banka

Kontakty

Třída Národních hrdinů 71

190 12 Praha 9 – Dolní Počernice

administrátor farnosti

P. Libor Ovečka, tel: 732 944 964

© 2021 Farnost Dolní Počernice