Středa 30. 8. 2023 – 21. týden v mezidobí

1 Sol 2,9-13

Jistě si ještě vzpomínáte, bratři, na naši vyčerpávající námahu: ve dne v noci jsme pracovali, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž, když jsme vám hlásali Boží evangelium. Vy i Bůh jste svědky, jak jsme se k vám věřícím chovali náležitě, spravedlivě a bezúhonně. Vždyť víte, jak jsme každého z vás jako otec vlastní děti povzbuzovali, pobízeli a zapřísahali, abyste vedli život hodný Boha, který vás povolal do svého království a do své slávy. A proto i my bez ustání děkujeme Bohu za to, že když jste nás uslyšeli kázat Boží slovo, vzali jste ho ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží – vždyť jím skutečně je. A protože věříte, ukazují se na vás i jeho účinky.

Apoštol Pavel byl řemeslníkem a živil se vlastníma rukama, a to i v situaci, kdy pracoval pro druhé hlásáním evangelia. Práce mu jednak umožňovala kontakt s lidmi v dílně, kde pracoval, jednak jeho hlásání znělo autenticky – minimálně v tom, že si z něj nedělal výnosný obchod. Tím si také zachovával svobodu. Stal se tak trochu prototypem tzv. dělnických kněží, tedy kněží, kteří chodili do práce jako dělníci či obyčejní pracovníci, aby žili opravdu s lidmi, aby to, o čem mluví, nebylo nad hlavami či mimo obzor těch, k nimž chtějí mluvit.

Evangelium je účinná síla, když je člověk v životě bere vážně. Evangelium je zvěst o Boží lásce k člověku, o nabídce budoucnosti a o výzvě k reciprocitě lásky ze strany člověka.

Mt 23,27-32

Ježíš řekl: „Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci! Podobáte se obíleným hrobům: zvenčí se zdají pěkné, ale uvnitř jsou samé kosti z mrtvých a všelijaká nečistota. Tak i vy se navenek lidem zdáte spravedliví, ale uvnitř jste samé pokrytectví a špatnost. Běda vám, učitelé Zákona a farizeové, pokrytci! Stavíte náhrobky prorokům a zdobíte pomníky spravedlivých a říkáte: ‚Kdybychom my žili v době našich předků, neprovinili bychom se s nimi proléváním krve proroků.‘ Tak svědčíte sami proti sobě, že jste potomci těch, kdo proroky vraždili. Dovršte tedy míru svých předků!“

Ježíš pokračuje ve svých výčitkách vůči farizejům a učitelům Zákona, de facto vůči těm, kteří se staví jako vzory ctnosti, ale ve skutečnosti je to jen fasáda, klamání druhých. Stavění pomníkům těm, kteří byli v minulosti nespravedlivě odsouzeni, pronásledováni, ostrakizováni, není cizí ani naší době. Místo změny smýšlení a jednání „stavíme pomníky“ obětem, aniž bychom brali vážně to, zač oni bojovali.

Shoda mluvení a jednání je základním předpokladem k tomu, aby lidé kolem věřili tomu, co jim nabízíme.