Neděle 8. 10. 2023 – 27. neděle v mezidobí
Iz 5,1-7
Zazpívám (píseň) svému miláčkovi, píseň svého přítele o jeho vinici. Vinici měl můj přítel na úrodném svahu. Oplotil ji, očistil od kamení, osázel ji ušlechtilou révou. Uprostřed postavil věž, i lis v ní vyhloubil: čekal, že ponese hrozny, ona však plodila pláňata.
Nyní tedy, obyvatelé Jeruzaléma a judští mužové, suďte mezi mnou a mou vinicí! Co jsem měl ještě udělat své vinici a neudělal jsem? Když jsem čekal, že ponese hrozny, proč přinesla plané plody? Teď vám ukážu, co udělám své vinici: odstraním její plot, že ji spasou, rozbořím její zeď, že ji rozšlapou. Udělám z ní pustinu, nebude ořezána ani okopána, vzroste v trní a hloží. Mrakům dám příkaz, aby ji nezkropily deštěm. Vinicí Hospodina zástupů je dům Izraele, Judovci – jeho milou sazenicí. Čekal spravedlnost, a hle – nepravost, (čekal) právo, a hle – bezpráví!
Izrael jako Boží vinice je jako obraz či metafora tradiční a vychází z dobového kulturního kontextu. Vínná réva a víno hrály důležitou roli v životě Izraele. Hrozen vína je krásným plodem, proto když místo krásných hroznů jsou na révě jen scvrklé kuličky, nevzhledné zaschlé hrozny, je to žalostný pohled. Jestliže se to opakuje, pak je nejlépe vinici zlikvidovat. Tak vidí Hospodin svůj lid. Hospodin čekal na dobré plody od svého vyvoleného lidu, místo spravedlnosti a práva však vládne nepravost a bezpráví.
To není jen o minulosti a starověkém Izraeli (Judsku), nýbrž i o nás jakožto Božím lidu. Hospodin očekává, že budeme přinášet dobré plody, ale když se člověk rozhlédne, tak si tím vůbec nemůže být jist.
Flp 4,6-9
Bratři! O nic nemějte starost! Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním. Pak Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši. Konečně, bratři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo (činnost, která si zasluhuje) chvály. Dělejte i nadále to, čemu jste se ode mě naučili, co jste ode mě převzali, ode mě slyšeli a na mně viděli. A Bůh, (dárce) pokoje, bude s vámi.
Jeden z velmi důležitých Pavlových textů. Pavel nabádá své adresáty, tedy i nás, spočinout v Bohu. Odevzdat se mu se všemi starostmi a spolehnout se na něj. To je skutečně zdrojem pokoje, akorát to není tak snadné realizovat, jak se to snadno řekne. Druhým důležitým sdělením je, že křesťané mají rozvíjet obecně platné hodnoty lidského soužití, mají mít ve svém jednání ohled na společnost kolem sebe a její smysl pro dobro. Pavel se dává za vzor nikoliv z touhy po chvále, z ješitnosti, nýbrž jako zprostředkovatel Božího poselství.
Mt 21,33-43
Ježíš řekl velekněžím a starším lidu: „Poslyšte podobenství: Byl jeden hospodář a ten vysázel vinici. Obehnal ji plotem, vykopal v ní jámu pro lis a vystavěl strážní věž, pronajal ji vinařům a vydal se na cesty. Když se přiblížilo vinobraní, poslal k vinařům své služebníky vyzvednout z ní výtěžek. Ale vinaři jeho služebníky popadli, jednoho zbili, druhého zabili, třetího ukamenovali. (Hospodář) poslal tedy jiné služebníky, ještě ve větším počtu než poprvé, ale naložili s nimi zrovna tak. Naposled k nim poslal svého syna; myslel si: ‚Na mého syna budou mít ohled.‘ Když však vinaři uviděli syna, řekli si mezi sebou: ‚To je dědic. Pojďme, zabijme ho, a jeho dědictví bude naše!‘ A popadli ho, vyhnali ven z vinice a zabili. Až pak přijde pán té vinice, co asi s těmi vinaři udělá?“ Odpověděli mu: „Krutě ty zlosyny zahubí a svou vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou ve svůj čas odvádět výtěžek.“ Ježíš jim řekl: „Nečetli jste nikdy v Písmu: ‚Kámen, který stavitelé odvrhli, stal se kvádrem nárožním. Učinil to Pán a v našich očích je to podivuhodné?‘ Proto vám říkám: Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce.“
Podobenství o vinici, které navazuje myšlenkově na Izajáše a zároveň je předznačením Ježíšova osudu. Vinice sice není neplodná jako u Izajáše, ale vinaři jsou nepoctiví a snaží se výtěžek si nechat pro sebe a zlikvidovat ty, kteří ho právoplatně chtějí pro Pána. Ve výčtu hanebného jednání vůči služebníkům je skryta narážka na osud proroků v izraelském národě. Synem je míněn sám Ježíš, který se tedy takto nepřímo nazývá Synem. Podobenství je adresováno židovskému establishmentu a má výrazný varovný charakter. Nezodpovědní vinaři budou odstraněni a vinice bude svěřena jiným. To se může docela dobře stát i nám. A to v osobním životě i jakémukoliv církevnímu společenství, včetně celé církve. Jde o ty plody a jejich odvádění hospodáři, o nepromarnění toho, co nám bylo svěřeno, k čemu jsme byli povoláni.
