Zamyšlení na pátek 3. 4. 2020 – 5. týden postní

Jer 20,10-13

(7Přemlouvals mě, Hospodine, a dal jsem se přemluvit. Zdolal jsi mě a přemohl. Po celé dny jsem jen pro smích, každý se mi vysmívá. 8Sotvaže promluvím, úpím, přivolávám násilí a zhoubu, neboť Hospodinovo slovo mi přináší jen potupu a pošklebky po celé dny. 9Řekl jsem: „Nebudu je připomínat, už nebudu v jeho jménu mluvit“, avšak je v mém srdci jak hořící oheň, je uzavřeno v mých kostech, jsem vyčerpán tím, co musím snášet, dál už nemohu.)

10Od tolika lidí slyším nařčení: „Hrůza všude kolem! Udejte ho! Pojďme ho nahlásit!“ Všichni mí přátelé čekají na můj pád: „Třeba se nechá nachytat – pak se ho zmocníme, pak se mu pomstíme!“ 11Hospodin je ale se mnou, ten udatný bojovník, a tak ti, kteří mě pronásledují, padnou a nic nezmohou. Pro jejich neúspěch je stihne hanba, věčná nezapomenutelná potupa. 12Hospodine zástupů, jenž spravedlivé zkoušíš a vidíš do srdce i svědomí, kéž uvidím tvou pomstu nad nimi – vždyť jsem ti svěřil svoji při. 13Zpívejte Hospodinu, vzdejte mu chválu! On zachraňuje život ubohému z rukou zločinců.

(B21)

Jeremiáš se dostal kvůli svým proroctvím, tedy kvůli pravdě, kterou zvěstuje, do konfliktu s představiteli Chrámu, resp. špičkami tehdejší společnosti. Jeremiáš se ocitá na pokraji sil, ale svou při svěřuje Hospodinu. Jeho osud předznamenává osud Ježíšův. Přes všechny problémy, které má kvůli svému povolání od Hospodina být prorokem a hlásat jeho slovo, své poslání nevzdává. Být vyvoleným Hospodinovým je sice obrovská věc, ale také obrovské břemeno, jež se bez síly od Boha dá stěží unést, jak je zřejmé z veršů, které předcházejí dnešnímu liturgickému čtení. Pro leckoho to platí dnes stejně jako kdysi.

Jan 10,31-42

30Já a Otec jsme jedno.“ 31Židé tedy znovu vzali kamení, aby ho ukamenovali. 32Ježíš jim řekl: „Ukázal jsem vám mnoho dobrých skutků od Otce. Za který z nich mě chcete kamenovat?“ 33„Nechceme tě kamenovat za dobrý skutek, ale za rouhání,“ odpověděli mu Židé. „Jsi člověk, a děláš ze sebe Boha!“ 34Ježíš odvětil: „Není ve vašem Zákoně psáno: ‚Řekl jsem: Jste bohové’? 35Jestliže ty, kteří dostali Boží slovo, nazval bohy – a Písmo nemůže být zrušeno – 36proč mě, kterého Otec posvětil a poslal na svět, obviňujete z rouhání, když jsem řekl: ‚Jsem Boží Syn’? 37Nedělám-li skutky svého Otce, nevěřte mi. 38Pokud je však dělám, i kdybyste nevěřili mně, věřte těm skutkům, abyste poznali a věděli, že Otec je ve mně a já v něm.“ 39Chtěli ho tedy opět zatknout, ale unikl jim z rukou. 40Vrátil se zpátky za Jordán, na místo, kde dříve křtil Jan, a zůstal tam. 41Přicházelo tam za ním mnoho lidí. Říkali: „Jan sice neudělal žádný zázrak, ale všechno, co řekl o tomhle muži, byla pravda.“ 42A mnozí tam v něho uvěřili.

(B21)

Ježíšovy spory s odpůrci pokračují – podnětem k tomu bývá právě jeho činnost ve prospěch lidí, uzdravování, kterou koná bez ohledu na předpisy (o sobotě). Protože člověk a jeho nouze je víc než předpis. Vztah lidí k němu se pohybuje stále mezi přijetím a odmítnutím, jako by lidé nevěděli, kam ho zařadit. Leccos jim mluví z duše, leccos však přesahuje jejich chápání, a tak se přiklánějí tu na jeho stranu, tu na stranu jeho odpůrců. Prostě je nenechával lhostejné.

Kdybych věřila na převtělování duší, tak bych byla vedena k tomu říci, že Ježíšova duše se snad vtělila do papeže Františka. Při včerejší promluvě papež k liturgickému čtení z evangelia mimo jiné řekl něco, co platí i k tomu dnešnímu čtení:

„Kdo vytrvá v Ježíšově slovu, získává křesťanskou identitu. Jakou? »Budete opravdu mými učedníky«. Křesťanovou totožností není doklad, který tvrdí: »Já jsem křesťan«, jakýsi průkaz totožnosti. Nikoli, je to učednictví. Staneš se učedníkem, pokud zůstaneš v Pánu, jeho Slově a životě. Pravou křesťanovou totožností je učednictví. Právě učednictví nás totiž osvobozuje. Učedník je svobodný člověk, neboť zůstává v Pánu. Co znamená toto prodlévání v Pánu? Značí to, že se dáváme vést Duchem svatým. Učedníka usměrňuje Duch, a proto učedník trvale čerpá z tradice i novosti, je to svobodný člověk. Je svobodný, nepodřizuje se ideologiím a naukám v rámci křesťanství, o kterých lze diskutovat. Zůstává v Pánu a Duch jej podněcuje. /… / Učednictví je pomazáním, jehož se dostává těm, kdo vytrvají v Pánu. Tuto skutečnost, kterou učitelé Zákona nepochopili, nelze poznat jenom myslí, ale myslí a srdcem. Je to moudrost pomazání Duchem svatým, které z nás činí učedníky.“

Podnět: Co pro mne osobně znamená vytrvat v Ježíšově slovu a být, jak říká papež František, svobodným člověkem?

 

Vrátit se na všechna Zamyšlení …

Farnost Dolní Počernice

ŘÍMSKOKATOLICKÁ DUCHOVNÍ SPRÁVA FARNOSTI U KOSTELA NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

administrátor farnosti
P. Libor Ovečka, tel: 732 944 964

pastorační asistentka
Marcela Krňávková, tel: 604 898 198

Kontakty

Třída Národních hrdinů 71

190 12 Praha 9 – Dolní Počernice

Číslo účtu

2400040748/2010, Fio Banka

© 2019 Farnost Dolní Počernice

X